My máme psa!

Je sobota 3. února a my už jsme skoro měsíc majiteli německého ovčáka jménem Rasty. Jestli jsme to plánovali? Absolutně ne!

Náhoda nebo osud způsobily, že jsem se 1. ledna večer na zdi Facebooku zasekla na inzerátu vyhublého pejska, který měl ty nejsmutnější a nejvděčnější oči vůbec. Zároveň s tím, to byl ale ten nejhezčí pes, jakého jsem viděla.

Na to, že Michalovi v průměru jednou týdně ukazuju fotky opuštěných psů a koček, si už zvyknul. Ale tentokrát bylo i na něm vidět, že Rasty ho vzal za srdce na první pohled.

3. ledna už jsme jeli do Voříškova se na Rastyho poprvé podívat a projít se s ním. Bylo zrovna příšerné počasí a Rasty vypadal, díky všudypřítomnému blátu, jako prase. Ale pořád to byl ten nejkrásnější pes.

Po procházce nastalo těch nejdelších 12 hodin. Probírali jsme horem spodem, jestli je nebo není rozumné si psa pořídit. Hlavní problém bylo samozřejmě naše cestování. Několikrát padlo naprosté ano i naprosté ne. 4. ledna odpoledne pak Michal volal do Voříškova s jasným „Můžeme si Rastyho pořád vzít?“ a bylo vymalováno.

A tak se stalo, že se 5. ledna naše rodina rozrostla o dalšího člena. Jestli jsme byli na psa připraveni? Vůbec. Teď se i po měsíci pořád sžíváme. I když mám někdy pocit, že Rasty už přešel do módu „Žiju tady odjakživa a všechno je tu moje.“ S čímž má občas problém naše kočka, protože do teď bylo samozřejmě všechno její. 😀

Každopádně oči už má veselejší, úspěšně nám tloustne, teď už jenom doufat, že se společně budeme mít dobře. A napořád.


Jak už jsem se zmínila v článku, Rastyho máme z Voříškova. Není to klasický útulek, ale azyl. Když si přečetla o tom, co mít azyl obnáší, nezbývá než smeknout, protože to musí být zatracená fuška. A protože jsem byla z Voříškova, ať už z přístupu nebo prostředí, jednoduše nadšená, tak jim tu musím udělat reklamu. Jen tak. Protože si to tam prostě zaslouží. 🙂

2 komentáře: „My máme psa!

  1. Rasty se na novè prostředi aklimatizoval až překvapivě rychle, jak by také ne když má novou maminku že? Teď už se bude mít jen krásně, teda pokud bude chtít.

Napsat komentář: Jitka Hladíková Zrušit odpověď na komentář