2016 – Rok plný zážitků

Leden 

Po Vánocích jsem vždycky v takovém utlumeném stádiu, kdy bych strašně někam jela a zároveň se mi nic strašně nechce. Jsem proto ráda, že jsme se vykopali aspoň do Drážďan a to hned 2x. Jednou jsme to vzali i s popelkovským Moritzburgem, kam jsem se teda těšila moc! A kdo si vzpomíná na loňskou bídnou zimu chápe, že když jednou v Praze napadl sníh, museli jsme hned při té příležitosti prošmejdit celé romanticky zasněžené centrum staré Prahy.

Únor

Když dnes koukám na fotky z února, připadají mi až neuvěřitelné. Jakoby jaro začínalo už v únoru. Nejdřív jsme v Praze oslavili čínský nový rok, pak jsme nasávali první zmínky jara v botanické zahradě, kochali se nekonečnými pohledy na Beskydy a konečně prozkoumali zase kousek z těch našich Brd. A z toho našeho brdského výletu se stal Jordán mým nejoblíbenějším místem v celých Brdech.

Březen

Březen pro nás znamenal spíš měsíc, kdy jsme vybírali místo na svatbu. A vybrali. Až v Adršpachu. Při té příležitosti jsme si z několika návštěv udělali krátké výlety po okolí a užívali si spousty sněhu na polské straně, který u nás zoufale chyběl. Poté nás čekala naše srdcovka – Západní Čechy. Začali jsme Slavkovským lesem a skončili oplatkami ve Františkových lázních. A na konci března jsme si zajeli do hlavního města na ohňostroj, který nám vzal loni dech asi nejvíc.

Duben

V dubnu nás čekala poslední dovolená za svobodna. Michal dostal k Vánocům dvoudenní výlet do Alp a tak jsme projeli, co za ty dva dny vůbec projet šlo. Cestou domů jsme se pak stavili v jedné „nenápadné“ vesnici a rozhodli se, že fotky s těmihle názvy si musíme sbírat. 😀

Květen

Květen pro nás znamenal dvě věci. Svatbu a svatební cestu. Je to strašný, ale doteď nedokážu říct co bylo vlastně lepší. Svatební cesta pro nás totiž znamenala obrovskou cestu. Strávili jsme 23 dní na cestě, spali v autě na těch nejkrásnějších místem a projeli Německo, Francii, Andorru, Španělsko, Portugalsko, Gibraltar a kus Švýcarska. Byla to nepopsatelná nádhera a na spoustu míst bych se okamžitě vrátila. Tahle cesta nám hlavně dokázala jednu důležitou věc. Že na cestování už nepotřebujeme hotely, komfort a přesný harmonogram. A dokonce ani moc peněz. Ukázalo nám to, že stačí mít jen z čeho zaplatit benzín a mít dostatečnou zásobu Májek a polévek z pytlíku. 😀

Červen

Začátek června jsme ještě prožívali ve Španělsku a ve Francii. Pak nás ale čekal trochu smutný návrat do reality všedního dne za prací. Jediné na co jsme si aspoň stihli udělat čas byl výlet za ohňostroji do Brna a do Hlučína. A to se počítá!

Červenec

Červenec pro nás měl být hlavně pracovní. Pak se ale vyrojily ultra levné letenky na Madeiru, kam jsme už strašně dlouho chtěli a tak jsme se ani nenadáli a začátek července jsme strávili na tomhle rozkvetlém ostrově. Zbytek měsíce jsme pak prozkoumávali krásy Brd a na výročí jsme už po sedmé vyrazili na Velkou Ameriku.

Srpen

V srpnu jsme naprosto spontánně vyrazili na německou stezku v korunách stromů, kde jsme na německé straně Šumavy zkoušeli najít medvěda nebo aspoň rysa. Marně. Taky jsme konečně navštívili Vítkovice v Ostravě, kde jsme odcházeli uhranutí nad vší tou industriální krásou. A mezitím houbařili. Pořád!

Září

Třetího září jsme vstali v půl čtvrté ráno a odjeli na Moravu na Balonové mistrovství. Tuhle akci bych přála zažít všem. Jen to vstávání. 🙂 Taky jsme se zajeli podívat na zámek Nové Hrady, který je jeden z nejkrásnějších jaké jsme viděli. Fakt! Na konci září jsme měli v plánu vysněnou svatební cestu na Island, ale znáte to. Člověk míní, život mění. A tak jsme odjeli přes Německo, Dánsko až do Švédska…

Říjen

V říjnu pokračovala naše velká cesta na sever. Až na nejsevernější bod Norska a přes Finsko, Estonsko, Lotyšsko, Litvu a Polsko zpátky. Viděli jsme losy, soby, tuleně, ale hlavně to úplně nejdůležitější. To, co byl můj celoživotní sen. Polární záři. A byla nádherná. Tisíckrát hezčí než jsem si jen představovala.

Listopad

Listopad byl na cestování hooodně vlažný. Aby taky ne po tom měsíčním severském výletu. A tak jediné místo kam jsme vyrazili, byly adventní Drážďany.

Prosinec

V prosinci vždycky musíme na adventní trhy. Bezpodmínečně. Dlouho jsme přemýšleli na co padne výběr tentokrát a vyhrál to trojúhelník Bratislava – Budapešť – Vídeň. Sice na ty města moc nejsme, na druhou stranu musím zhodnotit, že jsme se tam parádně předvánočně přežrali vším, co bylo k mání. 😀 Což by se nám jen tak uprostřed přírody nepovedlo.

A jaký byl váš rok 2016? Splnili jste si některý ze snů? Ať už životních nebo cestovatelských?

1 komentář: „2016 – Rok plný zážitků

Napsat komentář