Náplavka Street Food – za chutěmi celého světa

 Jsme teď zase pár dní doma a to by bylo, abychom aspoň na chvíli někam nevyrazili. Tentokrát padla řada na čistě „nacpávací“ akci Náplavka Street Food. Akce, která má cokoli společného s jídlem, je pro nás už předem boží a na téhle bylo super to, že jsme se na ni i dostali. 🙂 Obvykle to totiž vyjde tak, že jsme někde pryč a zbývá nám jen remcat si v duchu pro sebe.
 
 
Dorazili jsme v šest  večer, zaplatili vstupné 30,-, dostali časopis a energy drink Tiger (což jsem hned všechno šoupla do tašky na horší časy), a šli jsme obhlížet. Jelikož Street Food začínal už ráno, tak se stalo, že některá jídla byla už od odpoledne zoufale vyprodaná, ale i tak tam toho na nás zbylo víc než dost.
 
 
 
Celá Náplavka Street Food byla vlastně zaměřená na chutě z celého světa. Člověk si tak mohl vybrat mezi thajskou kuchyní a brazilskými koktejly, francouzskými palačinkami a americkými burgery a taky mezi ovocem bůhví-co-to-je-a-vypadá-to-divně a českými borůvkami.
 
 
  
Nejdřív jsme prošli tam a zpátky, po čemž měl Michal ihned jasno. Chtěl burger a dokonce hned věděl odkud. Zakotvili jsme tedy u stánku Kaiser Franz, kde si Michal dal bacon cheese burger a protože jsem si taky musela kousnout (několikrát) shodli jsme se, že je naprosto perfektní. Takže jestli tyhle kluky se stánkem někde potkáte, neuděláte chybu.
 
 
Díky mojí (ne)vybíravosti jsme prošli celou náplavku znovu tam a zpátky a já se konečně rozhoupala pro thajskou kuchyni, kde mi stihli jednu ze dvou věcí hned vyprodat. Tak jsem odkráčela alespoň se zeleninovým závitkem s kuřecím masem a nudlemi, který jsem si na tácku hned neesteticky vymáchala ve sladkokyselé omáčce, takže na fotce vypadá naprosto příšerně. Ale byl dobrý. Teda dobrý do té doby, kdy jsem v něm objevila něco, co vzdáleně vypadalo jako mořská potvora a já doufala, že mi ji tam fakt nedali, když nebyla napsaná.
 
  
Chvilku jsme se courali. Nad něčím ohrnovali nos, nad něčím polemizovali jaké to asi je, nad ostatním slintali až jsme došli k Puro gelato, odkud si lidé nosili zmrzliny, které vyloženě volaly po tom, abychom si dali taky. Někomu by se možná mohlo zdát 40,- za kopeček hodně, ale když pak zjistíte, že ten jeden kopeček je veliký asi jako dva normální, lehce nad tím mávnete rukou. My si dali kokosovou, která nás lákala nejvíc, a rozhodně jsme nešlápli vedle. Byla to taková ta poctivá zmrzlina s kousky kokosu, která vám připomíná dovolenou v Itálii a není ani o chlup horší, ba naopak.
 
 
Protože byla zmrzlina „přeci jen na chuť“ pořád jsem hledala to svoje pořádné jídlo. Nechtěla jsem nic, co bych si mohla udělat doma, tak jsem skončila u hot dogu. 😀 Sluší se říct, že jsem si opravdu nedala „párek v rohlíku“, ale Chilli Cheese Dog z Dirty Dog baru, což byl párek s chilli con carne s dresingem a cheddarem. Vypadal perfektně jenom … na mě to bylo prostě strašlivě pálivé. Na to jak chilli con carne miluju, tak tohohle jsem nebyla schopná sníst víc jak dvě sousta. Ovšem potom, co mi Michal chilli con carne s chirurgickou přesností vyjedl, jsem si už pochutnala.
 
 
Nakonec jsme si prošli ještě jednou náplavku, dali si skvělou citronovou limonádu a shodli se na tom, že tyhle food festivaly jsou moc fajn. Ono teda jak jaké. Ty, kde zaplatíte už u vstupu x stovek ještě předtím, co nevíte, co vás vlastně čeká, moc nemusíme. Ale tyhle menší jsou nám tak nějak blíž. Atmosféra byla výborná a uvolněná. Téměř na všech street food prodejcích bylo vidět, že je baví, co dělají a ta radost se tak nějak přenášela z člověka na člověka. Tohle by se mělo dít na všech místech republiky častěji. Fakt že jo.
 
 
 
Když jsme odcházeli, užívali jsme si prázdnou večerní Prahu (doteď nechápeme jak je to možné – v sobotu!) a vzdychali nad obřím měsícem, který osvětloval Vltavu. A aby toho nebylo málo, i ohňostroj jsme na zakončení večera měli. Nevíme proč, nevíme kdo, ale budeme dělat, že pro nás. Asi tušili, že přijedeme. 🙂
Navštíveno 29.8.2015

Napsat komentář